Dávjá jerrojuvvon jearaldagat

Dán siidui leat biddjon vástádusat min áššehasbálvalusas dávjá jerrojuvvon jearaldagaide. Jus it gávnna vástádusa jearaldahkii, mii dus lea mielas, dán siiddus dahje oppa riista.fi-siidduin, de sádde midjiide máhcahaga dahje váldde oktavuođa áššehasbálvalussii.

Gos oaččun Meahcásteaddji -rávagirjji?

Meahcásteaddji rávagirjji sáhtát oastit Suoma fuođđoguovddáža neahttagávppis dahje diŋgot telefuvnnain nummiris 029 431 2111. Rávagirjjiid sáhttá oastit girjegávppiin, main lea viiddis valjášupmi ja maiddái kurssain, mat ráhkkanahttet dutkosii. Dáid kurssaid ordnejit fuođđodikšunsearvvit

Sirdašuva neahttagávpái

Gos gávnnan meahcásteaddjikurssaid, meahcásteaddjidutkosa ja báhčiniskosiid áiggiid?

Meahcásteaddjikurssaid, -dutkosiid ja báhčiniskosiid ordnejit fuođđodikšunsearvvit. Daid birra almmuhuvvo báikkálaš aviissain ja neahttabálvalusas.

Loga lasi meahcásteaddjibálvalusas
Sirdašuva riistawebbii

Meahcásteaddji-bláđi mielde boahtán meahcástankoarta lea láhppon. Gos oaččun ođđa koartta?

Váldde oktavuođa meahcásteaddjiregistarii 030 600 2301 dahje šleađgapoasttain metsastajarekisteri@innofactor.com.

Mu oapmahaš lea jápmán. Mo meahcástankoartta ja Meahcásteaddji-bláđi ektui galgá doaibmat?

It dárbbaš dahkat sierra almmuhusa Suoma fuođđoguovddážii, go jápminalmmuhusat bohtet álbmotregistaris meahcásteaddjiregistarii automáhtalaččat, ja dalle meahcástankoartta ja Meahcásteaddji-bláđi sádden nohká. Dan dáhpáhusas jus meahcástankoartta máksu lea leamaš njuolggobearramis, de fertet oapmahažžan burgit njuolggobearrama báŋkkus.

Mai meahcásteaddjidáhkádus buhtte? Mo doaimman vahága dáhpáhuvadettiin?

Meahcásteaddjidáhkádusa ovddasvástádusa vuollásaš vahága dáhpáhuvadettiin váldde oktavuođa LähiTapiola buhtadusbálvalussii ja riŋge nummirii 010 19 5105. Vahátalmmuhusa dagadettiin galgá muitalit persondovddaldaga.

Meahcásteaddji vástodáhkádusas buhttejuvvojit meahcásteami oktavuođas bissuin nuppi olbmui šaddan personvahágat, dego dat leat meroštallojuvvon dáhkáduseavttuin.

Meahcásteaddji priváhta dáhpedorbmedáhkádusas fas buhttejuvvojit dáhpedorbmevahágat, mat meahcásteami oktavuođas bohtet dáhkádusa váldán olbmui. Vahágat, mat buhttejuvvojit, leat dakkárat, mat bohtet báhčinvearjju báhccamis dahje beaškkeheamis ja dávgevearjju bokte fas dan bieđganeamis.

Doaibmaolbmo priváhta dáhpedorbmedáhkádusas buhttejuvvojit dáhpedorbmevahágat, mat bohtet doaibmaolmmožin gilvvohallamiin dahje báhčinhárjehallamis ja daid válmmaštallan- dahje fuolahanbargguid áigge doaibman olbmuide.

Meahcástanbeatnaga dáhpedorbmedáhkádus addá dorvvu bolesa dahje heahteguovddáža bargogohččosa mielde dáhpáhuvvan stuorrafuođđovirgeveahkkedoaimmain beatnagii čuvvon vahágiid okte. Dorvu gokčá dáhkaduvvon dahje dáinna seammá dálus ássi bearašlahtu oamastan meahcástanbeatnaga.

Meahcásteaddjidáhkádus lea fámus go leat máksán iežat meahcástankoartta. Ieš guđege vahátdáhpáhusas dáhpáhusa dilit váikkuhit dasa, mo buhtadusa gieđahallan ovdána ja mo buhtadus loahpalaččat ollašuvvá. Meahcásteaddjidáhkádusa nummir lea C48.394 0612.

Olgoriikkalaš guossi lea boahtimin Supmii meahcástit. Mo ášši dikšojuvvo?

Meahcástankoarta

Juohkehaš, guhte meahcásta Suomas, ferte máksit stáhtii fuođđodikšunmávssu, mii berrojuvvo meahcástanjagiid guovdu. Mávssu sturrodat mearriduvvo riikkabeivviin. Vai oažžu suopmelaš meahcástankoartta de olgoriikkalaš ferte čájehit meahcástankoartta, mii lea fámus su ruovtturiikkas dahje čájehit luohtehahtti čilgehusa, ahte sus lea meahcástanvuoigatvuohta ruovtturiikkastis.

Dát áššegirjjit čájehuvvojit fuođđodikšunsearvvi doaimmastivrejeaddjái, guhte áššegirjjiid dárkkisteami maŋŋá diŋgo meahcástanregistaris dán olbmui fuođđodikšunmávssu máksinkoartta, mii máksima maŋŋá vástida meahcástankoartta. Geavatlaččat lea buoremus addit suopmelaš meahcásteami ordnejeaddji dikšut meahcástankoartta skáhppomii gullevaš doaimmaid jo ovddalgihtii.

Jus olgoriikkalaš guossi ii bastte addit luohtehahtti čilgehusa meahcástanvuoigatvuođastis, de ferte son čađahit suopmelaš meahcásteaddjidutkosa. Fuođđodikšunsearvvit ordnejit meahcásteaddjidutkosiid, ja dat leat mávssu vuollásaččat.

Báhčiniskkus

Jus du olgoriikkalaš guossi oassálastá bivdolobivuollásaš ealgaealliid dahje guovžabivdui rihkkojuvvon bissuin, de son ferte čađahit suopmelaš báhčiniskosa. Báhčiniskosiid ordnejit fuođđodikšunsearvvit eandalii geassit ja álgočavčča. Báhčiniskosat leat almmolaš dilálašvuođat. Dohkkehuvvon báhčimis addojuvvo duođaštus, mii lea fámus golbma jagi iskosa čađaheamis.

Jus olgoriikkalaš meahcásteaddjis lea fámus duođaštus eará riikkas čađahuvvon dávisteaddji báhčiniskosis dahje jus son addá fuođđodikšunsearvái čielggadusa das, ahte sus ruovtturiikkastis vuoigatvuohta meahcástit seammasturrosaš fuođđoealliid, de son ii dárbbaš čađahit báhčiniskosa Suomas.

Ávžžuhahtti lea, ahte suopmelaš meahcásteami ordnejeaddji skáhppo iežas guossái fuođđodikšunsearvvi doaibmastivrejeaddji bokte suopmelaš báhčiniskkusduođaštusa seammás go diŋgo suopmelaš meahcástankoartta. Dát álkidahttá ja jođálmuhttá áššiid čielggadeami vejolaš meahcástanbearráigeahččodáhpáhusas.

Meahcástanlohpi

Olgoriikkalaš meahcásteaddjis galgá leat meahcástankoartta ja vejolaš báhčiniskkusduođaštusa lassin leat maiddái meahcástanlohpi dihto guvlui. Meahcástanlobiid vuvdet dahje addet meahcástanvuoigatvuođa hálddašeaddjit , dego eanaeaiggádat, meahcástansearvvit ja stáhta eatnamiidda Meahciráđđehus.

Beatnagat ja vearjjut

Beatnagiid ja vearjjuid eatnamiibuktimis ja vearjjuid luoikkaheamis meahcásteami ordnejeaddjis oaččut dárkilut dieđuid Suopma fuođđoeanan -brošyras, bolesvirgeoapmahaččas (vearjjuid eatnamiibuktin) dahje Borramušgálvodorvvolašvuođadoaimmahagas (beatnagiid eatnamiibuktin).

Oahpásmuva Suopma fuođđoeanan – brošyrii

Man lahka ássanvistti dahje geassebartta lea lohpi báhčit?

Ealli ii oaččo báhčit 150 mehtera lagabus ássojuvvon vistti almmá vistti eaiggáda dahje hálddašeaddji lobi. Geassebarta dulkojuvvo ássojuvvon vistin, jus doppe leat olbmot. Go oalle dávjá lea váttis oažžut sihkkarvuođa das, ahte leago geassebarta ássojuvvon vai ii, de gánneha bážedettiin čuovvut várrugasvuođaprinsihpa ja leat bážekeahttá 150 mehtera lagabus, jus it leat ožžon bartta eaiggádis dahje hálddašeaddjis sierra lobi.

Mo “friddja meahcástanvuoigatvuohta stáhta eatnamiin” meroštallo fárrendáhpáhusas?

Jus fárret bissovaččat eará sadjái nappo du ruovttubáiki rievdá, de nu gohčoduvvon friddja meahcástanvuoigatvuohta meahcástanlága 8. paragráfa guovllus ruovttugielddas nohká. Jus fárren lea gaskaboddasaš, nappo álbmotregistara ruovttubáiki ii rievdda, de dus seailu vuoigatvuohta meahcástit ruovttugieldda stáhta eatnamiid guovlluin, mat leat oaivvilduvvon meahcástanlága 8. paragráfas.

Meahcástanvuoigatvuođa rievdan meroštallojuvvo fárrenbeaivvi mielde. Jus fárret meahcástanlága 8. paragráfas oaivvilduvvon guovllus gaskan meahcástanbaji, ja dalle meahcástankoarttas oidno boares ruovttugielda, de stáhta eatnamiin meahcástettiin galgá leat fárus duođaštus, mas oidno ođđa ruovttugielda. Dákkár duođaštus lea ovdamearkan álbmotregistara válddus.

Gos ja goas meroštallojuvvojit eanalottiid meahcástanáiggit?

Eanalottiid meahcástanáiggit leat meroštallojuvvon meahcástanásahusas, muhto eana- ja meahccedoalloministeriija sáhttá ráddjet meahcásteami iežas ásahusa addimiin. Meahcástanáiggi oanideami guoskevaš ásahusat leat addojuvvon easkka čakčamánus, go mearrádusaid dahkamis geavahuvvojit varas lodderehkenastindieđuid ja ásahusa válmmaštallan doalvu iežas áiggi hálddahusas.

Fuođđogolbmačiehkarehkenastimiid geahččalit dahkat maŋimustá borgemánu álgogeahčen. Fuođđo- ja guolledoalu dutkanlágádus analysere golbmačiehkarehkenastinbohtosiid, maid vuođul Suoma fuođđoguovddáš evttoha vejolaš ráddjehusaid bivdobaji guhkkodahkii guovlluid dahje šlájaid mielde jus dilli dan gáibida. Dat fuođđodikšunsearvvit, maid vejolaš ráddjehusat gusket, sáhttet addit cealkámuša ásahushápmosis.

Buorre loddejagi anus leat vuolggačuoggá mielde meahcástanásahusovdanbuktojuvvon meahcástanáiggit, fuones loddejagiin bivdobadji ráddjejuvvo loahpa geažes. Ná eanalottiid meahcásteapmi álgá álo meahcástanásahusas máinnašuvvon álggahanbeaivvi, jus šládja ii leat oalát ráfáidahtton. Eanalottiid ráfáidahttima guoskevaš ministeriija ásahusat leat addojuvvon vássán jagiin jo suoidnemánus.

Gos ha goas sáhtán oastit lobi eanalottiid bivdui stáhta eatnamiidda?

Meahciráđđehus vuovdá meahcástanlobiid stáhta guovlluide. Meahciráđđehusa meahcástanlobiid sáhtát oastit bálvalannummiris 020 692 424, www.eraluvat.fi –neahttabálvalusas dahje riŋgemiin giehtatelefonlohpenummirii, mii gávdno siidduin. Eanalottiid lohpevuovdima áigi molsašuddá guovlluid mielde ja jagiid mielde, nuba áigeguovdilis dili gánneha sihkkarastit ovdalis máinnašuvvon siidduin.

Sirdašuva Eräluvat.fi-neahttabálvalussii

Beaivvádahtton 5.1.2015