Geassemánu álggus bohtet fápmui maŋimuš meahcástanláhkii ja -ásahussii dahkkon beaivádeamit. Nuppástusat bohte earret eará spiehkastatlohpe-, bivdoneavvo- ja bierggasparagráfaide.
Mádjiga dahkan buođu sáhttá eanaeaiggát boahttevaš čavčča burgit guhkit áigemeari siste. Lobálaš burgin álgá ovddit vuogi láhkai geassemánu 15. beaivvi ja bistá guhkimusat Mátta-Suomas gitta golggotmánu loahpa rádjai. Eará áigge Suoma fuođđoguovddáš sáhttá vahágiid eastima dihte mieđihit spiehkastatlobi ohcamuša vuođul.
Meahcástanásahusa nuppástuhttin čavge nu gohčoduvvon dalán goddi ruvddiid geavaheami, go earret eará rieban, neahtebeana ja mievri eai leat šat lobálaš ealliid listtus. Ruvddiid čađamihttui ja sajušteapmái leat maiddái boahtán dárkilut eavttut.
Stuorra joavkku guoskevaš “ealgaliivaparagráfa” meroštallá bivddus geavahuvvon biktasa ivdnin oránšša dahje oránšaruoksada ja maiddái dáid ivnniid unnimus meari biktasiin. Ealgaealliid bivdiin lea goittotge boahtte čakča áigi beaivvádahttit bivdobiktasiid go dán paragráfas lea jagi 2014 ođđajagimánu lohppii bistevaš sirdásanáigi
Valjit háleštallama boktán iešluđejeaddji bissuid láddamearreparagráfa seailu sisdoalus dáfus ovddežis. Ovdamearkka dihte ealgga ja ruoššanjoammila bivddus lea vejolaš luđet bissu láddaskáhpu ain golmmain láttain. Fuođđolottiid, ráfáidahtekeahtes lottiid dahje eará dán paragráfas logahallon šlájaid bážedettiin láddaskáhpu láddamearri lea ráddjejuvvon guovtti láddii dego ovdalge.
Spiehkastatlobiin ráfáidahtekeahtes lottiid bivdiid lea buorre fuobmát, ahte paragráfačujuhanfeailla dihtii lea rihkkojuvvon luođđabissu geavaheapmi gildojuvvon 1. geassemánu rájes. Divvun feilii lea boahtimin, muhto ovdal dan ovdamearkka dihte sálona geavaheapmi ránesrástá bivddus gáibida Suoma fuođđoguovddáža lobi
Paragráfanuppástusain čállojuvvo vuđoleappot boahttevaš Metsästäjä-bláđiin ja hállojuvvo maiddái boahtte čavčča skuvlendilálašvuođain. Juohkehaš meahcásteaddji gánneha oahpásmuvvat dárkileappot meahcástanlága- ja ásahusa sisdollui.
Loga lasi meahcástanláhkaásaheamis